Diego Siliano

Argentinský výtvarník Diego Siliano vystudoval scénický design a scénické umění na Universidad del Salvador v Buenos Aires. V současné době je pedagogicky činný na Národní univerzitě umění IUNA (Buenos Aires) a jako tvůrčí výtvarník se uplatňuje na domácí scéně i v zahraničí. V roce 1995 obdržel Cenu Héctora Basaldúy, kterou společně udělují Teatro Colón a Sdružení přáel Muzea moderních umění.

Diego Siliano si svůj scénický rukopis vytříbil během desetiletého angažmá v Teatro Colón v Buenos Aires, později odešel do Spojených států, kde pět let pracoval jako výtvarník pro nejrůznější společnosti i filmová studia v Hollywoodu. Ve své práci klade důraz na využití multimediálních technologií, v posledních návrzích se již pohybuje na poli virtuálního scénického designu.

Během své kariéry vytvořil řadu scénických návrhů pro nejvýznamnější jihoamerické operní scény v Argentině: Teatro Colón, Buenos Aires – Vojcek (Alban Berg), Boris Godunov (Modest Petrovič Musorgskij), Péťa a vlk (Sergej Prokofjev), Rigoletto (Giuseppe Verdi), Dialogy karmelitek (Francis Poulenc), divadlo Buenos Aires Lírica – La traviata (Verdi), Teatro Avenida – Figarova svatba (Wolfgang Amadeus Mozart), Werther (Jules Massenet), v Chile: Teatro Municipal de Santiago de Chile – Lady Macbeth Mcenského újezdu (Dmitrij Šostakovič), Modrovousův hrad (Béla Bartók), Tristan a Isolda (Richard Wagner), Utahování šroubu (Benjamin Britten), v Brazílii: Teatro Amazonas v Manau – Verdiho a Rossiniho Otello. V Mexiku vypravil Dialogy karmelitek v Palacio de Bellas Artes. Ve Francii uvedl Verdiho Macbetha (Nice).

Kromě opery se věnoval také činohře – mj. Frankie a Johnny ve svitu luny (Terry McNally), Lišák a hrozny (Jean de la Fontaine), Král Oidipus (Sofokles), Salomé (Oscar Wilde) a baletu – mj. Don Quijote (Ludwig Minkus). Významné jsou jeho projekty pro experimentální scénu Teatro Colón: Kantáta o kávě (Johann Sebastian Bach), Mahagonny Songspiel (Bertold Brecht, Kurt Weil), Dobrodružství a Nová dobrodružství (György Ligeti) ad.