Pavel Ďumbala

Bývalý tanečník, dnes choreograf a šéf baletu Státní opery Praha. Již během studií vystupoval v sólových rolích ve Státním divadle v Košicích. K nejvýznamnějším patřil Louskáček, Šašek a Pas de trois v Labutím jezeře, Colin v Marné opatrnosti. Po škole nastoupil do AUS VN v Praze, poté se nakrátko vrátil do košického divadla. Následovalo angažmá v Pražském komorním baletu Pavla Šmoka, v Hudebním divadle v Karlíně, v Národním divadle v Praze a externí spolupráce s Laternou magikou, se souborem Unia nova a uměleckou agenturou Bohemia art. Od roku 1988 studoval na pražské AMU taneční pedagogiku. Jako tanečník dosáhl největších úspěchů v charakterních rolích, některé z nich mu vynesly prestižní ocenění. V Pražském komorním baletu se představil v choreografiích Musica slovaca, Z mého života, Sinfonietta či Kreutzerova sonáta, v Laterně magice v představení Minotaurus, v Národním divadle v Tančírně, Cestách, Amerikaně, v Kyliánových Návratech, Polní mši a Večerních písních, ve Vaculíkových baletech Chlapec a smrt, Malý pan Friedemann, Čajkovskij a Někdo to rád... Od roku 1997 působil jako umělecký šéf, pedagog, choreograf a dramaturg baletu Divadla J. K. Tyla v Plzni. První choreografie vytvořil pro operní, operetní a činoherní inscenace. V sezoně 1999/2000 uvedl svůj první celovečerní balet Don Quijote podle předlohy Maria Petipy a Alexandra Gorského, v sezoně 2002/2003 nově přepracoval balet Marná opatrnost.

Od sezony 2003/2004 působí jako šéf baletu Státní opery Praha. V roce 2004 zde s Pavlem Šmokem vytvořil choreografii a režii Prokofjevovy Popelky, která je na repertoáru až dosud a viděli ji také diváci v Řecku, severní Itálii a na Sicílii. V roce 2007 připravil režijně i choreograficky ve spolupráci s bývalou primabalerínou Hanou Vláčilovou velmi úspěšnou inscenaci Čajkovského Labutího jezera, rovněž uváděnou až dosud.